1. V Tipsport cupu samé prohry

Během loňského léta zpestřil přípravu celkům, které se úspěšně prodraly několika jarními vyřazovacími koly, opět boj o Český pohár, tentokráte pod hlavičkou Tipsportu. Do hlavní soutěže se dostal také opavský Slezan. Ve skupině Opavští sehráli šest utkání, v nichž hráči podali rozdílné výkony. V domácích utkáních byli Zlínu a Vsetínu vcelku vyrovnaným soupeřem, ale rozdíl mezi ligami se přece jen projevil, a tak výsledky všech zápasů měli společného jmenovatele - prohru.
Pro úplnost dodejme výsledky domácích (venkovních) utkání Slezanu v minulém ročníku hlavní soutěže Tipsport cupu:
Zlín 3:6 (0:3), Třinec 1:8 (2:7), Vsetín 2:4 (3:6)

2. Za mistra světa patrioti

Ve městě, které má ve svém znaku bíločervenou orlici, se už stává tradicí, že trenérovi, který nepochází se severomoravského regionu se automaticky nedaří (vyjímkou byl pouze Jiří Látal, ale ani ten neměl v Opavě na růžích ustláno a i přes nadějné výsledky sezonu nedokončil).

Jelikož se v minulé sezoně Slezanu nepodařilo probojovat do vyřazovacích bojů play-off, učinilo vedení klubu razantní změnu na trenérském postu. Hlavním koučem se stal Milan Chalupa, bývalý skvělý reprezentační bek a nyní renomovaný stratég. Zaujal tak místo Josefa Doboše, který se přesunul do funkce asistenta.

Nové koště dobře metlo jen několik prvních kol. Během letní přípravy Chalupa prozkoušel několik nových akvizicí, ale ligu začala prakticky neposílená sestava. Během třinácti kol se mužstvu pod vedením Chalupy podařilo vyhrát pouze tři zápasy (z toho dvakrát v prodl.) a vybojovat 12 bodů. Jelikož se nedařilo naplňovat požadavky kvality předváděné hry ani pohyb v tabulce okolo šestého místa, musel se čerstvý padesátník se slezským klubem rozloučit.

Místo něj tým do konce ročníku trénovalo duo Doboš - Hulva, jejichž úkoly se však poněkud lišily od těch Chalupových. Najednou se celek, který si měl zajistit play-off, začal pozvolna potápět do ligového suterénu, z něhož jej vysvobodil až velice odolný naviják v podobě zvládnutého boje o udržení.

3. Krása stranou aneb prázdné ochozy

Atmosféra na opavském stadionu se nejspíš za chvíli přiblíží márnici, neboť domácí zápasy Slezanu loni navštěvovalo v průměru méně než 500 diváků! Ostudná hodnota jednoho z ukazatelů, kterým můžeme hodnotit úroveň hokeje v tom či onom městě, by měla vést k zamyšlení jak hráče, tak i vedení, jakým herním stylem se tým bude v následujícím ročníku před vlastním publikem prezentovat.

Nepohledný styl, založený hlavně na vyčkávací taktice, používalo mužstvo ve většině zápasů. Je s podivem, že do utkání proti tabulkově rovnocenným či slabším rivalům, vstupovali Opavští právě takto opatrně (přitom soupeř často jen nebořil), avšak paradoxně na kluby z čela tabulky naopak vyrukovali s tvořivě kombinační a pohlednou hrou. Většinou sice odešli Slezané z ledu poraženi, ovšem jejich výkon byl pro fanoušky větším příslibem pro návštěvu dalších zápasů, než upachtěné remízy po "šachových partiích".

Přesto se však na diváckém poli udála důležitá věc, která může pro budoucnost znamenat hodně pozitivního. Parta mladých lidí už nemohla to věčné ticho "poslouchat", a zorganizovala si jakýsi kotel či fanklub. Zpočátku čítal jen pár nadšenců, během sezony se však hlásili další zájemci, kteří si dokázali obstarat bubny, vlajky, zorganizovat několik výjezdů na zápasy s blízkými kluby a navíc svůj fanouškovský projev okořenili lahůdkou, kterou se mohou dále pyšnit jen diváci v Pardubicích - za výhru nebo mimořádně srdcařský výkon odměnili své hrdiny sprškou tatranek.

Do příštího ročníku si jen můžeme přát, aby hráči více mysleli na diváky a ti, aby se naoplátku neprezentovali "reklamou na ticho"!

4. Opava - remízový král

Hráčům Slezanu Opava se letos "povedl" málo vídaný kousek - svůj první zápas sezony sice vyhráli 3:2, ale poté nedokázali tříbodový úlovek zopakovat v neuvěřitelných 18 po sobě jdoucích utkáních! Nebýt jedenácti remíz v této sérii (v prodl. skončily dvě výhrou a čtyři porážkami), nejspíš by kluboví činovníci o vánocích místo kapra sháněli posily pro baráž.

Navíc většina domácích remízových výsledků ještě pět minut před koncem na plichtu nevypadala, avšak poté zaúřadovala "vyšší moc" než ta hokejová a tři body se rázem smrskly na jediný. Podezření hokejové veřejnosti padala na různé hlavy, nejčastěji se však skloňovalo jméno brankáře Romana Šlupiny, který však obvinění odmítá. Přesto jej však ve 22. kole nahradila výpomoc Robert Hamrla z tehdy ještě druholigové Sarezy Ostrava. Ten se však po Novém roce musel vrátit zpět do Ostravy a v opavském brankovišti se objevila známá tvář Radka Masného, jehož si fanoušci vryli do paměti jako velmi neschopného extraligového nováčka. Tyto vzpomínky však vzaly po několika utkáních za své a Masný svými leckdy fantastickými zákroky držel Opavu nad barážovou vodou. V bojích o udržení však dostal důvěru opět Roman Šlupina, který se jí jak se patří chopil za pačesy a dopomohl Slezanu alespoň k záchraně.

V uplynulém ročníku Slezané uhráli po normální hrací době celkem 16 nerozhodných výsledků!

5. Zranění střelci. Vzestup Zdeňka a Hulvy

Poslední dva roky postihne Slezan před začátkem sezony řekněme "vyprazdňování" elitních řad. Nejlepší obránci a útočníci ze slezské metropole odcházejí, a tak se na jejich posty posouvají hráči, kteří mívali jiné úkoly, než vymýšlet útoky a střílet góly. Nejvíce vyniklo křídlo Kamil Suchánek, které na úvod ligy nečekaně rozstřílel a ve čtrnácti kolech se podílel na 9 brankách (5+4). Zlepšená forma jej dokonce katapultovala do prvního útoku. Jenže ve skvělém rozletu jej zabrzdilo zranění, které jej téměř do konce sezony odsoudilo jen do role diváka.

Podobný, a přitom v lecčems opačný osud potkal Suchánkova častého centra Roberta Najdka, který naopak do svého zranění nezaznamenal ani bod, ovšem po čtyřměsíční rekonvalescenci se vrátil jako politý živou vodou a na výhře 2:1 proti Mladé Boleslavi se podílel brankou a asistencí. Ani v dalších zápasech ho gólová múza neopomněla políbit - dvanácti body ve čtrnácti utkáních značně pomohl k setrvání Opavy v 1. lize.

Jelikož byly výše zmíněné opory dlouho mimo hru, museli trenéři dumat na tím, jak jejich absenci zacelit a také celkově oživit hru, protože suterén tabulky nebyl daleko. Opava si na měsíc vyměnila nejprve Davida Komínka za Karla Horného do Olomouce, poté přišel z Třebíče Michal Kaňka za Lukáše Dubu. V rámci družby se Vsetínem za Opavu sehrálo pár zápasů také několik valašských hráčů. Daleko více však diváky zaujaly kousky Jakuba Hulvy, zapůjčeného z Vítkovic, a odchovance Jiřího Zdeňka. Oba mladí útočníci nečekaně oživili herní projev a prosazovali se i střelecky, čímž si vysloužili své posty v prvních dvou útocích.

6. Opory v extralize

Již v minulých letech spočinulo na některých opavských borcích oko pozorných "lanařů" extraligových celků. V minulosti kromě prvoligového i led extraligový během jedné sezony ochutnali např. Robert Najdek, Richard Brančík, David Mikšan či Martin Vojtek, který naší nejvyšší soutěží prolétl jako kometa, která po sobě zanechala velmi výraznou stopu v podobě rekordu v neprůstřelnosti.

Ani letos elitní české kluby nezapomněly využít služeb některých hráčů Slezanu. Technické duo tahounů Dalibor Sochorek - Pavel Šebesta posílilo Vsetín, kde se zvláště prvně jmenovanému velmi dařilo. Obranu konkurenčního Zlína vyztužil Lubomír Vosátko, který se valašskému vedení tak líbil, že se jej rozhodlo koupit. Pro "Vosu" to zase byla veliká šance, která se neodmítá, navíc když mužstvo hraje o titul, na jehož zisku se i přes zranění v play-off podílel.

7. Srdnaté bitvy s Chomutovem a Berounem

Na to, že každý rok okupuje přední příčky 1. ligy mužstvo Chomutova, si už hokejoví příznivci zvykli, ale že tytéž ambice naplní i Berounští, to překvapilo nejednoho odborníka. A právě s oběma soupeři se Slezané loni střetnuli hned čtyřikrát. Výsledkově vyznělo všech osm utkání jednoznačně pro opavské soky, avšak alespoň v domácích zápasech sehráli Opavští přinejmenším vyrovnané partie. Do těch šachových však měly zmíněné mače daleko, protože oba týmy předváděli skvělý kombinační hokej, v nichž Slezan často rivaly útočnými nápady dokonce přehrával. I když po konečném hvizdu odcházeli z ledu jako poražení, mohli tak činit se vztyčenou hlavou, protože tyto výkony diváky nalákají spíš, než ubráněné či nakonec zremízované výhry.

Jediný bod v bojích s Chomutovem vytěžili Opavští paradoxně na západě Čech. V tomto zápase vyhrával lídr tabulky už 3:0, ovšem Slezanům se stav podařilo postupně obrátit na 4:5 a po 60 minutách se ukazatel skore zastavil na dvou šestkách. O tom, že Západočeši získají přece jen o bod víc, rozhodl Nosek. Ve druhém domácím utkání si již Chomutovští pohlídali a rozdrtili svého soka 6:1.

Ještě zajímavější střetnutí se hrála na severu Moravy. Po většinu zápasu 6. kola Slezané prohrávali o dvě branky, přesto se však nevzdávali a na chomutovského golmana Jarinu se valil útok za útokem. Ani hosté se však atakování nezřekli, a tak opavský zimák viděl špičkový hokej. Ve 46. minutě přiblížil Komínek Slezany k vyrovnání na rozdíl jediné branky (2:3), ale následný nápor již ke kýženému srovnání stavu nevedl. Skvělou podívanou předvedli Opavští i dva dny před Štědrým večerem, ovšem krásný dárek v podobě vítězství nad lídrem soutěže si pod stromeček nenadělili. V polovině utkání sice otevřel skore Hulva, ale hubené vedení Chomutovští nakonec v poslední části nejen zlikvidovali, ale výsledek, hlavně díky využitým přesilovkám, otočili na 1:3. I přes prohru však domácí diváci viděli hodnotný výkon svých borců.

Také proti překvapení celé soutěže sehráli Slezané vyrovnaná utkání. V Berouně prohráli 1:2 a 2:4. Domácí mače byly ještě vyrovnanější. V 15. kole o výhře Medvědů rozhodla jediná branka Chotěborského. Na konci ledna se Opavští vítězství přece jen dočkali! V 5. a 55. minutě se trefil berounský ostrostřelec Eiselt, ovšem jeho přesné zásahy pouze orámovaly trio gólů z produkce elitního domácího útoku Zdeněk - Sochorek - Šebesta.

I přes prohry si opavští hráči výkony ze zápasů s Chomutovem a Berounem za rámeček dát mohou!

8. Derby s Havířovem přineslo kontumaci

Utkání s regionálním rivalem z Havířova přineslo v uplynulé sezoně vše, co se jen v hokejových zápasech může přihodit. První vzájemné střetnutí v 10. kole mnoho krásy, i přes rychlé branky, nepobralo. Navíc Opavští opět ztratili nadějný náskok a v poslední třetině Panteři srovnali na 3:3. To v Havířově se hrálo zajímavější utkání. Hosté z úvodního drtivého tlaku vytěžili pouze jediný gól Sochorka, na což Havířovští na konci třetiny zareagovali trefami Syřínka a Rimmela. Po půstu v druhé části se v té poslední s brankami roztrhnul pytel. Jakmile se Panteři utrhli na rozdíl dvou gólů, trefili se i Opavští. I díky 2+2 kanadským bodům domácího Říhy skončil zápas nakonec 5:3.

Také v nadstavbové části čekala Slezan dvě derby. Utkání 31. kola se gólově opět povedlo. Když havířovský Krenželok zvyšoval ve 49. minutě na 5:3 pro hosty, zdálo se být rozhodnuto. Domácí se však nevzdali a ještě v téže minutě ze Vsetína zapůjčený Hruška a za několik chvil Harazim vyrovnali. Opavskou euforii ještě umocnil Lhotský, když dokonal obrat ze stavu 3:5 na 6:5! Vydřené tři body však obratem putovaly směrem do Havířova, protože za Slezan nastoupil k neoprávněnému startu vsetínský Martin Ambruz.

Na poslední vzájemný zápas se opět vypravila skupinka opavských fanoušků, kteří viděli opět velmi kvalitní výkon svých hrdinů, tentokráte vyšperkovaný zaslouženým vítězstvím 5:2. O tom, že si body s sebou odvezou Opavští, bylo téměř jasné už po první části, v níž úvodní tlak tentokráte zúročili třemi brankami. I další průběh drželi hosté pevně ve svých rukou, což se znelíbilo domácímu "fanouškovi", který nahlásil na stadioně bombu. Druhá přestávka se tak o patnáct minut protáhla. To už však na radosti Opavských z po hříchu první tříbodové výhry na ledě soupeře nemohlo nic změnit.

9. Prostějov - osudový soupeř

I když už tradiční bitvy mezi Opavou a Prostějovem přece jen ze svého dřívějšího jedinečného kouzla něco ztratily, nebylo ani v minulé sezoně o napínavé okamžiky v zápasech těchto dvou soupeřů nouze.

První duel hostila slezská metropole. Oba týmy začaly s velkou útočnou snahou, která vyústila v rychlý stav 2:1. Snejným poměrem vyhráli Opavští i druhou část a do třetí šli jistě s úmyslem nadějný výsledek udržet. Jakýkoliv odpor měl vzít za své, když ve 46. minutě reagoval pohotově Sochorek na Pospíšilův pokus o zdramatizování. Avšak hráči Opavy, jako už tradičně, dvoubrankové vedení neudrželi a nadšení Hanáci dokázali vyrovnat na 5:5. Rozezlené diváky alespoň trochu uklidnila Sochorkova trefa, kterou dovršil svůj hatrick.

Vzájemná střetnutí pokračovala dvakrát na Hané, odkud se body nevozí, což se ani Slezanu nepovedlo (prohry 3:6 a 1:3). V dalším měření sil byli úspěšnější opět Prostějovští, když si odvezli tři body z Opavy za výhru 3:1.

Vzpomeneme-li však známé pořekadlo o tom, že kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe, pak je tato vzpomínka na místě. Oběma klubům se totiž nepodařilo uniknout z pásma bojů o udržení, do něhož spadly kromě Prostějova a Opavy i Písek a Brno. Teprve teď začínal opravdový boj o bytí a nebytí, protože bodové rozdíly mezi prvními třemi jmenovanými byl jen minimální. S vědomím, že každé zaváhání může být pro další vývoj skupiny osudné, vstupovala do utkání v Opavě obě mužstva. Pozorněji i aktivněji jej zvládli Slezané, když na slepené góly Šefčíka a Hulvy z prostřední části dokázali Hanáci reagovat až v poslední minutě Procházkou.

Jistotu baráže měla již delší dobu brněnská Kometa. O tom, kdo ji do této ošidné soutěže doprovodí se mělo rozhodnout až v posledním kole skupiny o udržení. Situace se vyvinula tak, že Písek si bez ohledu na výsledek utkání Prostějov - Opava mohl výhrou setrvání v 1. lize zajistit sám. To také dokázal, a tak se rozhodovalo v souběžně hraném utkání na Hané. Mezi domácí fandy, kterých přišlo své miláčky dohnat k záchraně více jak 3000, se vměstnala také patnáctičlenná skupina opavských, kteří se s přesilou rvali stejně zdatně jako jejich hrdinové na ledě. Slezané dokázali jít dokonce do vedení zásluhou Lukáše Vnenka, na jehož trefu o šest minut později kontroval domácí Janeček. Remíza k záchraně Opavským stačila, avšak Prostějovští museli vyhrát. A tak lítá bitva pokračovala. Vyrovnávací branka rozproudila ochozy, které si žádaly další trefu v síti Šlupiny.

Opava však již chybu neudělala a pečlivou obranou stále pevněji odrážela marné prostějovské pokusy. Poslední chvíle dohrávali domácí jako v agonii, když se jim nedařilo zhola nic vymyslet. Se skončením šedesátiminutové hrací doby zmlknul celý stadion, o to víc vynikl jásot a radost nadšené hrstky opavských příznivců, kteří se tak spolu s hráči mohli pustit do oslavy záchrany.

10. Ligy zachráněny!!

Přese všechny trampoty, problémy a nepopulární existenční strarosti si po posledním zápase v Prostějově mohla celá opavská hokejová veřejnost zhluboka oddechnout. O spokojenosti s naplněním vytyčených cílů nemůže být sice řeč, přesto musíme všechny hráče a činovníky pochválit přinejmenším za to, že se v krizových chvílích dokázali opravdu semknout a s vypětím všech sil ukázali, že se jejich hokejové umění nevytratilo. V posledních utkáních předvedli vrcholné soustředění a nasazení, které jim v mnoha předchozích zápasech chybělo. Poopravili tak alespoň trochu k lepšímu dojem z nepovedené sezony. Vždyť třináctá příčka po základní části je nejhorší umístění Slezanu v soutěžích ČSLH od roku 1950, kdy se na tuto úroveň opavský klub probojoval.

Kromě "áčka" se do sestupových vod řádně namočila i druhá nejvyšší kategorie Slezanu. Opavští junioři téměř okopírovali způsob, jakým se zachránili jejich starší kolegové. Nejdůležitější krok učinili tři kola před koncem výhrou 2:1 v Přerově, na jehož úkor zůstali v extralize i pro nadcházející ročník. Vítězný gól vstřelil v 53. minutě Ondřej Martiník. Svou extraligovou příslušnost pak potom stvrdili na vlastním ledě, z něhož vyprovodili Zlín krutým skore 7:3.

+ 11. Bitva o zimák

V lednu vzbudil v celé hokejové veřejnosti velkou obavu o osud hokejového klubu v Opavě spor o správu zimního stadionu. Město, které je vlastníkem stadionu, uzavřelo v roce 1997 s vedením Slezanu smlouvu na dobu určitou do roku 2017 o správě a užívání celého objektu. Dohoda spočívala v tom, že klubu byl celý stadion pronajímán za určitou sumu a poplatky za údržbu a chlazení ledové plochy platilo Město.

Nyní chtělo převést správu zimáku na Technické služby Opava. Nájemné by klub platil stále stejné, ovšem využití objektů a z něho plynoucí výnosy by již nešly do jeho kapsy. O tyto částky, pohybující se v řádech statisíců až milionů za sezonu, by klub přišel. Ve smlouvě však bylo uvedeno, že tyto peníze musí klub použít zpět do zvelebování stadionu a ne pro jiné účely, jako je nákup hráčů apod. Tuto novou smlouvu samozřejmě nechtěli zástupci Slezanu podepsat, a tak Město přestalo platit faktury za dodávání energie. Slezanu tak hrozilo, že soutěž nedohraje.

Patová situace se nakonec vyřešila. Stadion přešel pod správu Technických služeb a Město přislíbilo, že část peněz získaných provozem komerčních objektů patřících k hokejového stánku poputuje zpět hokejovému klubu.